Oddělení inženýrské geologie
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.

Oddělení inženýrské geologie se dlouhodobě zabývá geologickými a geomorfologickými analýzami příčin, kontrolním sledováním a vyhodnocováním různých typů nebezpečných geodynamických procesů. Výzkum je orientován do dvou základních směrů: jednak na exogenní procesy (výzkum svahové nestability od velmi pomalých svahových pohybů, přes sesuvy po skalní řícení), jednak na procesy endogenní (sledování a vyhodnocování mikroposunů na tektonických zlomech). Zvláštní pozornost je věnována vývoji spolehlivých a přesných monitorovacích metod pro sledování svahových a tektonických procesů a předpovědím jejich vývoje a výskytu v prostoru a čase.

V rámci sledování endogenní tektonické aktivity se oddělení IG v současnosti zaměřuje na rozvoj měření mikroposunů v rámci sítě EU-TecNet. Tato síť využívá unikátního přístroje TM-71, zkonstruovaného ing, Košťákem, který umožňuje měřit velmi přesně mikropohyby ve 3D, a to včetně rotací. V návaznosti na monitoring mikroposunů se v současné době intenzivně zabýváme analytickým vyhodnocováním měření a odvozováním obecných zákonitostí chování monitorovaných tektonických poruch a podrobnému určení příčin a vlivů na tyto pohyby, jako jsou teplotní a napjatostní změny, slapové síly, aj. Od roku 2012 bylo do oddělení inženýrské geologie začleněno bývalé oddělení geodynamiky. Díky tomu se rovněž provádí vyhodnocování GNSS měření na stávajících permanentních bodech sítě GEONAS. Terénní 3D monitoring posunů na zlomech je v současnosti provozován ve 3 regionálních sítích Český masív, Západní Karpaty a Dinaridy a v řadě lokálních sítí např. v seismoaktivních zónách v jihozápadním Bulharsku, Hornorýnském příkopu v Německu, ve střední a jižní Itálii, v jižním Řecku, v pohoří Ťan-Šan v Kyrgyzstánu či v Hornsundu na Svalbardu (Špicberky).

Zejména v posledních letech se rovněž zabýváme studiem recentní geodynamiky vybraných jeskynních objektů vzhledem k současnému i minulému formování podzemních prostor.

V oblasti výzkumu svahových deformací a souvisejících přírodních ohrožení a rizik rozvíjíme dlouhou tradici oddělení IG, založenou zakladateli tohoto výzkumu v našich zemích, prof. Zárubou a doc. Rybářem. Oddělení se tak věnuje například sledování aktivity vybraných svahových deformací a to především v Česku a na Slovensku, na některých lokalitách dosahuje délka kontinuálního měření desítky let. V současné době navazujeme na práci našich předchůdců s využíváním nových metod výzkumu a s pomocí nově pořízené moderní technologie, což vede ke kvalitativnímu posunu ve výzkumu svahových deformací a umožňuje predikci jejich rozšíření. Využíváme tak například vrtnou soupravu, geofyzikální vybavení (ERT systém ARES), laserová měřidla, letecká LiDARová data a UAV. Kromě terénních prací používáme rovněž statistické a deterministické modely pro zjišťování náchylnosti terénu ke vzniku svahových deformací. V geoinformatických programech modelujeme ohrožení a riziko ze svahových deformací a také se zabýváme zranitelností a škodami ze svahových deformací na objektech a infrastruktuře. Nově se zabývá rovněž vznikem a vývojem obřích svahových deformací na vulkanických ostrovech (El Hierro) a obnovujeme fyzikální modelování geodynamických procesů. Od roku 2014 byl oddělení udělen certifikát Celosvětového centra excelence pro výzkum rizik ze sesuvů.

Kromě vlastního základního výzkumu se pracovníci oddělení IG věnují částečně i ve spolupráci se soukromými subjekty a institucemi státní správy aplikaci poznatků a know-how v oblasti kontrolních sledování a jeho vyhodnocování, inženýrsko-geologických prognóz stability horninových masívů a dalších aplikací IG a geodynamického výzkumu.

Výzkum je prováděn ve velmi úzké mezinárodní spolupráci s výzkumnými institucemi v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Slovensku, Polsku, Peru, Bulharsku, Itálii, Slovinsku, Španělsku a Kyrgyzstánu.