7.3. 2023 |
Věda do praxe: Zpracování problematického „plastu“ PLA už není jen zbožným přáním | soubor s článkem / knihou Účelná likvidace odpadního PLA je dosud nevyřešeným technologickým problémem. Výhodou výrobků z PLA proti tradičním plastům měla být jejich biologická degradabilita. To ale bohužel často v praxi nefunguje. Jak tedy tento produkt recyklovat a zpracovat? Řešení nachází vědkyně a vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz.
Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu |
autor: |
3.3. 2023 |
Zemětřesení: Jak k němu přistupují české pojišťovny? | soubor s článkem / knihou Jak by postupovaly české pojišťovny, pokud by zemětřesení zasáhlo Česko? ..
V minulosti také zasahovala území Česka zemětřesení. Na přelomu let 1985 a 1986 zasáhl zemětřesný roj Chebsko a nejsilnější otřes dosáhl na desetibodové Richterově škále hodnoty 4,6. Taková událost by u většiny pojišťoven nebyla likvidní, přestože tehdy praskaly zdi domů, řítily se chatrnější komíny, tvořily se škvíry mezi panely, padala omítka. Odborníci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademii věd České republiky zjistili, že v posledních 20 tisících letech docházelo na našem území, konkrétně v Dolním Slezsku či v západních Čechách, k zemětřesením o magnitudu až 6,5 Richterovy stupnice.
článek na Opojištění.cz |
|
15.2. 2023 |
Devět dní pod sutinami | soubor s článkem / knihou CNN Prima News, hlavní zprávy, od 18:55h, host Jan BLAHŮT, geolog z ÚSMH AV ČR (živý vstup, od 19:12 minuty záznamu) |
autor: |
6.2. 2023 |
Věda do praxe: Studium mikroposunů? Žádný problém! | soubor s článkem / knihou Specializovaný software z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR najde využití při monitoringu mikroposunů objektů a staveb i přírodních skalních útvarů s narušenou statikou. Je levnější a šetří čas individuálním operátorům, kteří sebraná data o mikroposunech museli dosud zpracovávat sami.
Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz.
Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu |
autor: |
7.12. 2022 |
Odborníci zkoumají trhliny ve skále pod hradem Vranov na Turnovsku | soubor s článkem / knihou Inženýrští geologové z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH) začali s průzkumem trhlin v pískovcovém skalním masívu na zřícenině hradu Vranov v obci Malá Skála na Turnovsku. Na skálu ve vyhledávané turistické oblasti umístili speciální snímače, které jim umožní s velkou přesností sledovat směr, velikost a rychlost pohybů na trhlinách. Výsledky měření budou využity pro vyhodnocení účinnosti probíhajících sanačních prací a návrh případných dalších opatření. Instalace monitoringu v této lokalitě je také jedním z praktických výsledků spolupráce Akademie věd ČR s veřejnou sférou v rámci Strategie AV21, výzkumný program Město jako laboratoř – Stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život. Geologové, stavbaři, archeologové a historici v něm pomáhají mimo jiné se zabezpečením kulturních památek.
Regiony24.cz |
autor: | | |
3.11. 2022 |
Čeští vědci monitorují v Peru sesuv ohrožující vesnici CuyoChico Kolegové z oddělení inženýrské geologie zkoumají v Peru rozsáhlý sesuv hornin v departementu Cusco společně s místními odborníky. Tento 4,5 kilometru dlouhý sesuv CuyoChico ohrožuje stejnojmennou obec neustálými pohyby. Ty v několika posledních letech způsobily poškození domů, školy, zavlažovacích kanálů a silnic.
zdroj: www.infodnes.cz |
autor: | |
1.11. 2022 |
Obrazová publikace: Šišky – co všechno o nich víme. | soubor s článkem / knihou Obrazová publikace vznikla v Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. s podporou Akademie věd České republiky v rámci programu Strategie AV21 č. 27 – Udržitelná energie, podprogram Oběhové hospodářství v energetice, se záměrem představit široké veřejnosti biomasu v podobě různých typů šišek, které mohou být plnohodnotně využity. Publikace, která může být i výukovým materiálem, obsahuje základní informace o různých druzích jehličnatých stromů, jejich výskytu, vzhledu a vlastnostech, včetně možného způsobu použití. Ke každému příkladu jsou prezentovány fotografie stromu, šišek a zajímavých detailů. Dále je uvedena základní chemická a prvková analýza daného typu šišky doplněná o energetické hodnoty spalného tepla a výhřevnosti.
Publikace bude využívána během popularizačních akcí (výstavy, exkurze pro školy a širokou veřejnost v rámci Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR a Veletrhu vědy, pro komentované prohlídky laboratoří apod.). Elektronická verze bude na vyžádání k dispozici základním a středním školám na e-mailu: bicakova@irsm.cas.cz. |
autor: | |
19.9. 2022 |
Biomateriály: Umělá náhrada těla | soubor s článkem / knihou Víte z čeho se vyrábějí protézy kolen a kyčlí, zubní implantáty nebo šrouby, které drží pohromadě kosti po komplikovaných zlomeninách?
Stejně rychle,jako jako lékařská věda se vyvíjejí i materiály, jež se v ní používají. Biomateriály, a´t už jsou to slitiny titanu či hořčíku, různé polymery, keramika, nebo kompozity musejí fungovat tak, aby co nejlépe nahrdily původní část lidského těla a neškodily mu..
Týdeník Květy č. 38/2022, str. 26-28 |
autor: |
30.8. 2022 |
Reliéf Rychlebských hor vymodelovala zemětřesení způsobená tíhou ledovce | soubor s článkem / knihou OlomoucDnes.cz |
autor: | |
6.7. 2022 |
Kniha Mineralogie | soubor s článkem / knihou Knihu vydalo britské nakladatelství IntechOpen v Londýně, jejímž editorem je RNDr. Miloš René z oddělení geochemie ÚSMH AV ČR. Obsahuje třináct kapitol, které řeší metodiku různých mineralogických metod a složení minerálů z různých magmatických a sedimentárních hornin.
|
autor: |
27.6. 2022 |
Sesuvy napáchají věcí. Jeden dokonce přestěhoval celý sad k sousedům | soubor s článkem / knihou MUZEJNÍ GEOLOŽKA ZUZANA VAŘILOVÁ O NESTABILNÍ KRAJINĚ POD NAŠIMA NOHAMA. Rozhovor JANNIHO VORLÍČKA
Žatecký a lounský deník | 08.07.2022 | Rubrika: Ústecký kraj | Strana: 3
|
autor: | |
2.6. 2022 |
Státní podnik chce za sesuv u dálnice D8 přes miliardu, má dostat desetinu. Viníkem jste i vy, řekl soud Hospodářské noviny.cz |
autor: | |
31.5. 2022 |
Soud o miliardu za D8 rozhodne posudek. | soubor s článkem / knihou www.seznamzpravy.cz/clanek |
autor: | |
27.5. 2022 |
V pukající skále v Ledči hrozí zřícením stovky bloků, zjistili vědci
| soubor s článkem / knihou Více než sedm stovek nestabilních objektů našli při nedávném průzkumu pracovníci Akademie věd (ÚSMH AV ČR) na nebezpečném skalním masivu v Ledči nad Sázavou. Uvádí to jejich závěrečná zpráva. Jak bude skalní stěna sanována, nyní projednávají představitelé města a kraje s projektanty.
iDnes.cz/zpravodajství/Jihlava |
autor: | | |
2.5. 2022 |
Jak vznikaly šumavské žuly | soubor s článkem / knihou Článek v květnovém čísle časopisu Vesmír věnuje pozornost granitoidním horninám šumavské větve moldanubického batolitu, jejich složení a vzniku v návaznosti na vývoj Českého masivu na rozhraní prvohor a druhohor.
Námětem tohoto článku je rekapitulace vědecké spolupráce Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a katedry mineralogie a materiálového inženýrství Univerzity v Salcburku, která probíhala v letech 1999–2012. Vedoucím jednotlivých projektů za českou stranu byl vědecký pracovník oddělení geochemie ÚSMH AVČR, RNDr. Miloš René.
|
autor: |
6.4. 2022 |
Věda do praxe: Revoluční zpracování odpadního síťovaného polyetylenu | soubor s článkem / knihou Obliba síťovaného polyetylenu (PEX) stále stoupá. Vyrábí se z něj řada produktů nejen pro instalace a rozvody, ale i tepelná čerpadla či větrací zařízení. Jak ale naložit s PEX odpadem, jehož likvidace podléhá přísným regulím, nesmí být spalován a po třech letech ani skládkován? Odpověď nabízí Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Tento článek vyšel v rámci seriálu Věda do praxe vznikajícího ve spolupráci s Centrem transferu technologií AV ČR a spolkem Transfera.cz.
Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu |
autor: |
21.3. 2022 |
Skály v Ledči se drolí ještě víc, než se čekalo. Vědci je osadili čidly. | soubor s článkem / knihou Skalní masiv nad řekou a silnicí do průmyslové zóny v Ledči nad Sázavou je v ještě horším stavu, než se předpokládalo. Bezprostředním pádem tu hrozí řada objektů. Sanace skal tak zřejmě bude velice náročná a drahá. Pracovníci Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd přijeli do Ledče už poněkolikáté. Na masivu, který hrozí zřícením, doplňovali čidla monitorující pohyb skalních bloků. Zároveň označili místa, která bude nutné zcela odstranit nebo ukotvit.
Zdroj: iDNES.cz, Jihlava
|
autor: | | |
29.11. 2021 |
Hořčíkový drát sváže hrudník | soubor s článkem / knihou Speciálně upravený implantát z hořčíku, který má schopnost se časem v těle rozpustit, vyvinuli vědci z ÚSMH a ČVUT v Praze. V ÚSMH se tímto výzkumem zabývá doc. Ing. Karel Balík, CSc., z oddělení kompozitních a uhlíkových materiálů. Se svým týmem vyvinul zařízení, jímž se ohebný hořčíkový drátek potáhne speciálním polymerním materiálem tak, aby měl požadované vlastnosti a mohl se v budoucnu využívat lékaři při některých operacích srdce, kdy je nutné kvůli přístupu do hrudního koše rozříznout hrudní kost a po chirurgickém výkonu opět obě její části svázat drátem k sobě. Dosud se k této fixaci používají materiály, které se v těle nevstřebají a po srůstu hrudní kosti se při komplikacích musí operativně odstranit. Projekt se dostal do finále 2. ročníku národní soutěže Transfera Technology Day.
zdroj: www.sciencemag.cz |
autor: |
23.11. 2021 |
Rtuť v řece Bílině ryby neohrožuje | soubor s článkem / knihou Deník Právo, rubrika Severovýchodní Čechy, strana 10 |
autor: |
15.11. 2021 |
V řece Bílině je větší množství rtuti, do vody se ale neuvolňuje | soubor s článkem / knihou V řece Bílině je větší množství rtuti, do vody se za běžných podmínek neuvolňuje, zůstává v usazeninách. Vyplývá to ze závěrů výzkumu vědce z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky Dominika Vöröšiho, o kterých ústav informoval.
Nase-voda.cz |
autor: |
15.11. 2021 |
V řece Bílině je větší množství rtuti, průmyslové znečištění ohrožuje vodní živočichy | soubor s článkem / knihou Osud rtuti ve vodním systému severočeské řeky Bíliny, která protéká územím rozsáhlé povrchové těžby uhlí, zkoumal detailně vědec z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky Dominik Vöröš. Dospěl k závěru, že rtuť, která je sledována především kvůli rizikovosti pro živé organismy, se v řece vyskytuje ve zvýšeném množství. Zachycuje se však převážně v říčních usazeninách a za běžných podmínek se do vody neuvolňuje. Uvedený výzkum byl předmětem jeho disertační práce.
zdroj: Seznamzpravy.cz
|
autor: |
20.9. 2021 |
Hrozí kvůli kanárské sopce megatsunami? Na kanárském ostrově La Palma probíhá evakuace kvůli výbuchům sopky Teneguía, která je součástí stratovulkánu Cumbre Vieja. Podle starších vědeckých poznatků mohou takové otřesy a erupce vyvolat masivní sesuv půdy, který by mohl vyvolat obří tsunami. Novinkami oslovený český odborník na sesuvy z Akademie věd však uklidňuje, že něco takového tentokrát s největší pravděpodobností nehrozí. Jan Blahůt z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR upozorňoval, že "scénář megatsunami o výšce stovek metrů", který roce 2001 naznačila práce vědců Stephena N. Warda a Simona Daye, je aktuálně silně nepravděpodobný. |
autor: |
12.7. 2021 |
Těžké kovy v řece Bílině.
Jak průmysl ovlivnil říční systém v Podkrušnohoří Článek v červencovém dvojčísle časopisu Vesmír věnuje pozornost nejen histori dobývání nerostných surovin v Podkrušnohoří, ale rovněž osudu těžkých kovům v řece Bílině, která si jako významný přítok Labe prošla mnohými změnami.
časopis Vesmír č. 100, 7/2021, str. 482 |
autor: |
4.6. 2021 |
Když se země pohne. Sesuvy ohrožují lidi po celém světě, Česko nevyjímaje Nadměrné srážky a zemětřesení. Dva faktory, které samy o sobě či při vzájemné kombinaci mohou vyústit v ničivé sesuvy a znamenat smrt mnoha lidí i obrovské ekonomické škody. Problematice se věnují odborníci z Celosvětového centra excelence pro snižování rizik ze sesuvů, jehož členy jsou i vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. |
autor: | |
1.6. 2021 |
Poznáš horniny často používané ve stavebnictví?
| soubor s článkem / knihou Obrazová publikace byla vytvořena s podporou Akademie věd České republiky v rámci výzkumného programu Strategie AV21 – Město jako laboratoř změny; stavby, kulturní dědictví a prostředí pro bezpečný a hodnotný život, podprogram Materiály, jejich historie a technologie pro konzervaci a restaurování památek.
Tato obrazová publikace vznikla se záměrem představit široké veřejnosti přírodní materiály, které byly a stále jsou používány ve stavebnictví. Obsahuje fotografie různých typů jednotlivých hornin a základní informace o daném druhu horniny a jejích vlastnostech, včetně konkrétních příkladů použití. Dále je zde uvedeno základní rozdělení hornin podle geologického vzniku a mapa výskytu a těžby zmíněných hornin v ČR.
|
autor: |
10.3. 2021 |
Geochemistry-Open access | soubor s článkem / knihou Kniha Geochemistry, kterou v tomto roce vydalo britské nakladatelství IntechOpen v Londýně, jejímž hlavním editorem je Dr. Miloš René z geochemického oddělení ÚSMH AV ČR, obsahuje čtrnáct kapitol, v nichž je diskutované chemické složení různých horninových komplexů, jejich strukturní vývoj, metodologie specifických geochemických metod (izotopová geochemie), využití geochemických prospekčních metod, strukturní geologie vybraných oblastí, jejich stratigrafie a litologie. |
autor: |
8.2. 2021 |
Proč je Hranická propast bezedná? | soubor s článkem / knihou Poutavě sepsaná historie objevování dna Hranické propasti vyšla v únorovém čísle české mutace populárně-naučného časopisu National Geographic, v rubrice "česká mozaika".
|
autor: |
3.2. 2021 |
Kolapsy vulkánů do moře způsobují vlny vysoké až 80 metrů. Dochází k nim několikrát za století. | soubor s článkem / knihou V roce 2016 se Janu Blahůtovi s týmem naskytla jedinečná příležitost zahájit monitoring na nejmenším z Kanárských ostrovů, na El Hierru. V odlučné oblasti, tj. v oblasti, ze které se sesuly uvolněné horniny, v současnosti uklidněného obřího sesuvu San Andrés umístili velice přesné 3D dilatometry, které měří pohyb.
Na tato měření navázal juniorský projekt GJ16-12227Y financovaný Grantovou agenturou České republiky Dynamika megasesuvu na El Hierru analyzovaná pomocí "big data" za účelem predikce budoucího chování megasesuvů i na dalších vulkanických ostrovech.
Projekt byl Grantovou agenturou ČR vybrán jako velice úspěšný.
|
autor: |
15.1. 2021 |
Výzkum sesuvů | soubor s článkem / knihou Nadměrné srážky a zemětřesení. Dva faktory, které samy o sobě či při vzájemné kombinaci mohou vyústit v ničivé sesuvy a znamenat smrt mnoha lidí i obrovské ekonomické škody. Problematice se věnují odborníci z Celosvětového centra excelence pro snižování rizik ze sesuvů.
Čtvrtletník A / Věda a výzkum 01/2021 (str. 70-73), časopis Akademie věd o projektech pracovišť AV ČR a o vědeckých novinkách |
autor: | |
7.12. 2020 |
Nový pohled na vznik a hloubku Hranické propasti | soubor s článkem / knihou Hranickou propast najdeme u Hranic na Moravě 35 km východně od Olomouce. Není možná tak populární jako známá Macocha v Moravském krasu, přesto její věhlas v posledních letech daleko přesáhl hranice České republiky. Letos publikované výsledky geofyzikálního výzkumu ukazují, že jí titul nejhlubší zatopené jeskyně světa patří právem.
časopis Vesmír 99, 720, 2020/12 |
autor: |
1.12. 2020 |
Stoletá historie snižování rizika sesuvů venkovských komunit | soubor s článkem / knihou Příklad obce Maršova u Uherského Brodu dokumentuje, že někdy bývá snadnější se vypořádat s bezprostředními škodami, které způsobil sesuv, než čelit dlouhodobým změnám postiženého místa.
Odborný článek v International Journal of Disaster Risk Reduction Volume 51, December 2020, výzkumný program Přírodní hrozby Strategie AV21-téma Péče o krajinu v prevenci nebezpečných přírodních jevů: historické, právní a společenské dimenze
|
autor: |
30.9. 2020 |
Nový výzkum Hranické propasti | soubor s článkem / knihou Hranická propast na severní Moravě je místem, které láká geology a speleology již dlouhou dobu. Na průzkumu tohoto jeskynního systému, který je z velké části zatopen vodou, se podílela i řada geologů z odborníků naší fakulty.
Rozhovor s dr. Petrem Táboříkem pro PřF UK. |
autor: |
14.9. 2020 |
Umění a příroda | soubor s článkem / knihou Pod názvem Nestabilní podloží: Sesuvy, životy a perspektivy začala minulý týden v karlínské galerii VI PER kolektivní přehlídka zabývající se nebezpečnými přírodními jevy, které ovšem mohou mít i pozitivní dopady. Pod patronací Akademie věd ČR nad ní dali své hlavy dohromady Bob Kuřík, Vojtěch Pecka, Pavel Sterec, Jan Klimeš a Jiří Suchánek.
zdroj: Časopis Respekt, Rubrika: Kultura - Mix, Strana: 66 |
autor: |
13.9. 2020 |
Výstava v Praze se zaměří na dopady i přínosy sesuvů půdy | soubor s článkem / knihou zdroj: enviweb.cz |
autor: |
11.9. 2020 |
Když se dá země pod nohama do pohybu | soubor s článkem / knihou Půda pod námi nemusí být tak pevná, jak se zdá. I v České republice občas dochází k nebezpečným sesuvům hornin a zemin. Výsledkem bývá poničený majetek, v extrémních případech i ohrožené životy. Tomuto přírodnímu jevu, který ovlivňuje i sociální vazby, se dlouhodobě věnují vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Nejen o jejich poznatcích vypráví výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy, která v galerii VI PER v pražském Karlíně potrvá do konce října.
zdroj: Akademie věd ČR, aktuality, pro média |
autor: |
8.9. 2020 |
Výstava v Praze se zaměří na dopady i přínosy sesuvů půdy | soubor s článkem / knihou Na problémy i přínosy spjaté se sesuvy půdy se zaměří výstava Nestabilní podloží: sesuvy, životy a perspektivy. Lidé ji v pražské galerii VI PER mohou navštívit do 31. října. Součástí je i série krátkých dokumentů o Maršově na Uherskohradišťsku, vsi poznamenané sesuvem. Podle Akademie věd ČR, která se na výstavě podílí, jsou ročně v Česku zaznamenány desítky sesuvů a skalních zřícení. Expozice je výstupem výzkumného programu Přírodní hrozby. Program je součástí Strategie AV 21, souboru mezioborových programů spjatých s pracovišti Akademie věd ČR. Na projektech spolupracují i výzkumníci z jiných institucí či firem.
zdroj: ekolist.cz |
autor: |
2.9. 2020 |
Hranická propast je větší, než se čekalo. Nový výzkum naznačuje hloubku kolem kilometru. | soubor s článkem / knihou Hranická propast je nejhlubší známá sladkovodní jeskyně na Zemi. Před čtyřmi lety se do ní ponořil tým vedený polským specialistou Krzysztofem Starnawským. Ten potvrdil, že její hloubka je nejméně 404 metrů. Skutečná velikost propasti ale byla neznámou. Nyní tým českých vědců z Akademie věd (Geofyzikální ústav AV ČR, Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky
PřF UK Praha, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR) přišel s novým výzkumem, který na základě geofyzikálních testů ukázal, že tento unikátní jeskynní systém má ve skutečnosti hloubku kolem jednoho kilometru.
Jde ale "pouze" o expertní odhad, mohlo by to být dokonce ještě víc. Vědci o tom informovali odbornou veřejnost v časopise Journal of Geophysical Research: Earth Surface.
Zdroj: ČT24 |
autor: |
31.8. 2020 |
The world’s deepest freshwater cave just got a whole lot deeper | soubor s článkem / knihou For decades, spelunkers have flocked to the flooded caverns of the Czech Republic’s Hranice Abyss, which stretches farther below ground than any other freshwater cave system. Now, a scientific campaign to the cave has revealed it is 1 kilometer deep, more than twice as deep as previously thought. The researchers also say the abyss formed as groundwater seeped down from the surface, not as water percolated up, as previously believed—a finding that could call into question the origin of other deep caves.
Now, scientists have revealed a clearer picture using a combination of geophysical techniques.
Klanica and his colleagues also found evidence of an ancient groundwater drainage system in the limestone, suggesting a new, aboveground origin for the abyss.
The resulting picture revealed a system of deep, trenchlike caverns—some filled with sediment—that had been carved from the limestone, Surprisingly, these sediment-covered trenches extend to about 1 kilometer below the surface—far deeper than previous estimates, the team reported this month in the Journal of Geophysical Research: Earth Surface.
Zdroj: Science |
autor: |
11.6. 2020 |
Vědci rozjeli v Litoměřicích nový geotermální projekt | soubor s článkem / knihou Geotermální energie by mohla v budoucnu zabezpečit až třetinu spotřeby elektřiny a polovinu spotřeby tepla v ČR. Pokud by stát tuto cestu podpořil, mohlo by na území našeho státu vzniknout do roku 2030 až 10 tepláren a 20 výtopen využívajících geotermální energii. Výzkumem v této oblasti se zabývá v současné době tým vědců z Centra pro výzkum geotermální energie RINGEN v Litoměřicích... Jádro výzkumné infrastruktury RINGEN tvoří celkem devět institucí: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Geofyzikální ústav AV, Ústav geoniky AV, Ústav struktury a mechaniky horniny AV, Česká geologická služba, Technická univerzita v Liberci a České vysoké učení techické - Stavební fakulta, Univerzita J. E. Purkyně z Ústí n. L. a VŠB - Technická univerzita Ostrava. Výzkumný tým složený ze zhruba 70 odborníků spolupracuje se špičkovými vědci z Německa, Francie, Švýcarska, Velké Británie a Islandu...
Zdroj: Veřejná správa 6/2020, měsíčník MV ČR, Strana 8
|
|
1.1. 2020 |
10 let výzkumu na Špicberkách | soubor s článkem / knihou V roce 2009 byla vypravena ve spolupráci s profesorem Stefanem Caconem z Vratislavské univerzity první polární expedice ÚSMH AV ČR. Cílem bylo najít v okolí polské polární stanice Hornsund vhodná místa pro zahájení vysoce přesného monitoringu pohybů na zlomech v oblasti jihozápadních Špicberk. V současné době je v okolí polské polární stanice osazeno vysoce citlivými prostorovými extenzometry TM-71 celkem 5 zlomů. Jejich automatizovaný celoroční provoz zajišťují solární panely, které spolehlivě dodávají energii s výjimkou 2,5 až 3 měsíců během polární noci. Zároveň jsou monitorovány další dva zlomy pomocí lineárních odporových extenzometrů. Ty slouží i pro monitoring vybraných svahových deformací v okolí polární stanice. Na jižním břehu fjordu, v lokalitě zvané Stonehenge, probíhá výzkum akumulací skalních řícení.
časopis Vesmír č.99, 1/2020 |
autor: |
19.12. 2019 |
Vědci zkoumají šíření tepla ve skalách | soubor s článkem / knihou V několika městech po celém Česku probíhá výzkum odborníků z Akademie věd ČR (AV ČR). Jde o monitoring šíření tepla ve skalách, zmapování stavu a možnému zabránění jejich zřícení.
Podle ředitele Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josefa Stemberka nemá současný výzkum ve světě obdoby, přičemž se obecně ví, že šíření tepla má pro skály vskutku destruktivní následky. Jde o jeden z hlavní faktorů v jejich případném zborcení.
časopis 21 století 11/2019, strany: 24 - 31 |
autor: |
12.12. 2019 |
Německý expert: ŘSD trestuhodně podcenilo stavbu D8, nedodrželo evropské normy ..pro stát zatím nevyznívá dobře ani supervizorský posudek Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd, který si nechala zpracovat soudkyně, která má spor na stole. I jeho výsledky nejsou pro stát příznivé. Jako jednoznačného viníka označil žalující stranu, tj. ŘSD a SŽDC.
ekonomickydenik.cz |
|
7.12. 2019 |
Zajištění nebezpečného svahu potrvá ještě měsíce | soubor s článkem / knihou Minimálně do poloviny příštího roku potrvá ještě zajištění nebezpečného svahu nad karlovarským kinem Čas. Jak už Deník informoval, svah se sesouvá, a pokud by s ním město nic nepodniklo, hrozilo by zřícení na spodní objekty včetně kina. Odborníci při zahájení prací přitom vůbec nepočítali, že tam bude situace tak vážná.
Karlovarský deník.cz |
autor: |
6.12. 2019 |
Vary můžou zpevnit nestabilní svah za kinem Čas, čeká se na vhodné počasí
| soubor s článkem / knihou Karlovy Vary mohou začít se stabilizací svahu za kinem Čas, který hrozí sesuvem. Radnice si kvůli situaci za kinem Čas nechala vypracovat i posudek Akademií věd ČR.
iDNES.cz, Karlovy Vary
|
autor: |
5.11. 2019 |
Čeští vědci sledují šíření tepla ve skalách. Mohou tím zabránit jejich pádu | soubor s článkem / knihou Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a Geofyzikálního ústavu AV ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel. Výzkum se soustředí na všechny hlavní horniny českého masivu. Kromě Děčína se provádí i v Karlových Varech, Ledči nad Sázavou a v pražském Podolí, kde se čas od času skála zřítí. Dalším městem, kde by měl výzkum pokračovat, je Český Krumlov. Srovnávací lokality mají vědci ještě v jiných klimatických oblastech – v Peru, v Arktidě..
Tento projekt je součástí programu Strategie AV21, který se zabývá tématy důležitými pro společnost, jejichž řešení vyžaduje mezioborovou spolupráci.
ČT24, zpravodajství´ |
autor: |
4.11. 2019 |
Zpevnění svahu za karlovarským kinem Čas se prodraží, rozhodnou statici | soubor s článkem / knihou Nepříjemnou situaci se skalním svahem musí opět řešit Karlovy Vary. Tentokrát kvůli masivu za kinem Čas v centru města. Před časem vedení radnice informovalo, že je svah nestabilní a hrozí sesuvem. Nyní se ukázalo, že je situace výrazně komplikovanější, než město předpokládalo.
"Byl bych rád, kdybychom se domluvili jak dál, s panem doktorem Blahůtem z Akademie věd (ÚSMH AV ČR, v.v.i)," doplnil Petr Bursík, náměstek primátorky města pro investice. Radnice již s ústavem spolupracuje prostřednictvím konzultací týkajících se skály v Táborské ulici.
www.idnes.cz/karlovy-vary
|
autor: |
10.10. 2019 |
Vědkyně z našeho ústavu byla členkou týmu oceněného GA ČR | soubor s článkem / knihou Mgr. Jana Schweigstillová, Ph.D. z oddělení inženýrské geologie byla členkou týmu, jenž obdržel cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky za rok 2019. Ocenění získal tým za nasimulování vzniku dokonale vyvinutých skalních bran a modelování vzniku skalních útvarů v počítači. Výzkum vedl RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jako spoluřešitelka se podílela na terénních pracích v České republice, Jordánsku a Polsku. Spolupracovala rovněž při laboratorních experimentech – připravovala a zkoumala vzorky elektronovou mikroskopií, studovala jejich chování v klimakomoře, podílela se na přípravě výstupů výzkumu. |
autor: |
7.10. 2019 |
Unikátní fotografie přírodních katastrof v Česku i zahraničí jsou nově dostupné on-line | soubor s článkem / knihou Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i, postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i v zahraničí. Vlastní více než 40 000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních řícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb. Snímky pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků a vznikal téměř 100 let. V současné době je již 6500 fotografií k dispozici on-line na webových stránkách ústavu.
časopis Vesmír č.98, 10/2019, Téma: Sesuvy
|
autor: |
7.10. 2019 |
Pozitivní aspekty sesuvů - Opomíjený pohled | soubor s článkem / knihou "Sesuvem půdy" se mnohdy nesprávně označují různé typy svahových deformací. Vyvolávají vesměs negativní emoce, protože jsou zmiňovány téměř výhradně v případech, kdy ničivým způsobem zasáhnou lidskou společnost. Škody, které působí, jsou hlavním motivem jejich výzkumu a na první pohled převládají nad jejich možným pozitivním významem. Pokud však ustoupíme z našeho antropocentrického posuzování světa, zjistíme, že i svahové deformace mají své důležité místo v přírodě a krajině.
časopis Vesmír č.98, 10/2019, Téma: Sesuvy
|
autor: | |
7.10. 2019 |
Negativní dopady sesuvů | soubor s článkem / knihou Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a spolehlivé informace o jejich výši nedostupné nejen na území Česka, ale i jinde ve světě.
časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy |
autor: |
7.10. 2019 |
Podmořské sesuvy
Průzkum nebezpečných dějů pod hladinou | soubor s článkem / knihou Dna moří a oceánů jsou kvůli své nedostupnosti méně prozkoumaná než povrch Marsu a Měsíce. Někoho možná překvapí, že na mořském dně dochází ke vzniku největších sesuvů na Zemi, které tvoří jedny z největších morfologických tvarů vzniklých při jedné události. Jde především o kolapsy kontinentálních svahů či vulkánů. Velikosti těchto obřích sesuvů si nezadají s největšími sesuvy nalezenými na Marsu a mohou dosáhnout délky stovek kilometrů a objemu i tisíců km3.
časopis Vesmír č. 98, 10/2019, Téma: Sesuvy |
autor: |
22.8. 2019 |
Kvůli sesuvu na D8 dostalo ŘSD pokutu, dosud nedodalo potřebné důkazy | soubor s článkem / knihou Ředitelství silnic a dálnic dostalo pokutu 50 tisíc, protože ani přes výzvy soudu nevydalo výsledky měření o pohybu svahu na rozestavěné dálnici D8 na Ústecku v červnu 2013. Bez nich nemůže být dokončen posudek důležitý pro rozhodnutí soudu.
Soud zadal posudek opět Ústavu struktury a mechaniky hornin. Tomu však ŘSD dosud nedodalo důležité podklady. A nepomohla ani výzva soudu z letošního 24. června. Ředitel ústavu Josef Stemberk poukázal v dopise soudu na to, že "chybí výsledky inklinometrického monitoringu u vrtů IN7 a IN8". Inklinometry jsou zařízení měřící pohyby ve svahu. Výsledky měření z těchto dvou vrtů mohou mít významný vliv na závěry zpracovávaného posudku. Ústav požádal soud o prodloužení termínu odevzdání posudku do 27. září a soud mu vyhověl.
www.idnes.cz/zpravy |
autor: |
1.8. 2019 |
Svah nad průtahem přes Karlovy Vary zpevní speciální síť | soubor s článkem / knihou Riziko, že na auta projíždějící po průtahu Karlovými Vary spadnou kameny z nestabilního svahu vedle železničního tunelu, brzy zmizí. Už v srpnu totiž začne dlouho očekávaná sanace masivu nad touto komunikací. I proto masiv nechalo město monitorovat odborníky Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky.
www.idnes.cz/karlovy-vary |
autor: |
31.7. 2019 |
Fosilní pryskyřice duxit, její chemické složení a vlastnosti | soubor s článkem / knihou V článku jsou uvedeny poznatky o chemickém složení fosilní pryskyřice nazývané duxit. K analýze sady vzorků, nalezených většinou v mineralizovaných kmenech a uložených v miocenních sedimentech mostecké a sokolovské pánve, byly použity metody elementární analýzy, mikroskopie, chromatografie a infračervené spektroskopie.
Zpravodaj Hnědé uhlí, ročník 2/2019 |
autor: | | | |
9.7. 2019 |
Jak probíhala katastrofa. Video znázorňuje obří sesuv, jenž zavalil část dálnice D8 | soubor s článkem / knihou Jak se pravděpodobně sesuly stovky tisíc metrů krychlových na rozestavěnou dálnici D8 u Prackovic na Labem, se lze poprvé podívat díky prostorovém videomodelu. Vizuální simulaci s komentářem připravili akademici z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Jde o první pokus takto komplexně popsat a znázornit nejvýraznější zásah přírody do rozdělané stavby v novodobé historii Česka. Škoda způsobená utrženým masou zeminy je nyní jádrem miliardového soudního sporu, jejž vede stát a majitel přilehlého lomu.
Soudní spor o více než miliardu korun se rozvinul v roce 2016 u Obvodního soudu pro Prahu 5. Všechny důkazy, mimo jiné 21 posudků a odborných stanovisek k sesuvu, už jsou projednané. Aby soud získal finální odpověď, která by odstranila rozpory v expertizách sporných stran a nasměrovala proces k rozhodnutí, zadal si letos v lednu revizní posudek. Právě na základě jeho závěru chce dospět k rozuzlení případu.
Revizní expertizu má zpracovat Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd.
Aktuálně.cz
|
|
6.6. 2019 |
Výstava "Až na KOST!" představuje kosti v celém spektru funkcí | soubor s článkem / knihou Odborníci z AV ČR (ÚSMH) a Univerzity Karlovy ve spolupráci s Klinikou úrazové chirurgie FN Brno a LF MU připravili unikátní výstavu s názvem Až na KOST!, zahájenou 4. června v Technickém muzeu v Brně. |
autor: |
6.6. 2019 |
Kosti: jak fungují a jak se dají nahradit. Výstava v Brně | soubor s článkem / knihou |
autor: |
3.6. 2019 |
Fungování kostí, jejich nemoci i náhrady ukazuje výstava v Brně | soubor s článkem / knihou zpráva ČTK, www.ceskenoviny.cz
www.brnan.cz/udalosti |
autor: |
31.5. 2019 |
Výstava, která jde Až na KOST! | soubor s článkem / knihou Unikátní výstava s názvem Až na KOST! odstartuje v Technickém muzeu v Brně 4. června a potrvá až do 29. září. Autory expozice jsou vědci spolupracující na programu QUALITAS – kvalitní život ve zdraví i nemoci, který je součástí programu Akademie věd Strategie AV21 – a odborníci z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.
"Výstava o kostech jako o jednom z nejdůležitějších stavebních prvků lidského těla chce seznámit širokou veřejnost srozumitelnou formou se stavbou a funkcí kostí a se způsoby jejich náhrady při jejich poškození," vysvětlil spoluautor výstavy Tomáš Suchý, vedoucí Oddělení kompozitních a uhlíkových materiálů Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR. |
autor: |
15.1. 2019 |
Vědci spojují síly při výzkumu zaměřeném na využití | soubor s článkem / knihou Vědci několika českých vysokých škol a vědeckých pracovišť spojili své síly ve výzkumném projektu Ringen
zaměřeném na efektivní využívání geotermální energie. díky vstřícnému postoji města bude na jaře na místě
bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad v Litoměřicích otevřeno unikátní vědecko-výzkumné pracoviště
celoevropského významu. |
|
7.1. 2019 |
I uhlí má svoji auru | soubor s článkem / knihou Pravěký člověk, který si obložil oheň neznámými hořlavými černými kameny, ani netušil, jaké vrásky a bezesné noci připraví budoucím uhelným chemikům a technologům. Ani po mnoho desetiletí trvajícím výzkumu uhlí nemůžeme říci, že bychom o této černé substanci věděli vše.
Autor ve svém příspěvku v lednovém časopise Vesmír shrnuje historii zkoumání uhlí mikroskopickým pohledem a vysvětluje jakou auru uhlí má a jak vzniká.
Vesmír 98, 52, 2019/1
|
autor: |
1.12. 2018 |
Co je vlastně švartna a jaké má vlastnosti | soubor s článkem / knihou Švartna, zvláštní typ uhelného sedimentu, je v čerstvém stavu obtížně štípatelná podle ploch vrstevnatosti a mimořádně houževnatá ve směru kolmo k vrstvám. Je dobře opracovatelná i leštitelná. Mimořádných vlastností švartny si všimli již od 3. století před naším letopočtem Keltové a vyráběli z ní náramky a jiné ozdoby. V minulosti se používala jako nášlapná deska venkovních schodů nebo se z ní dělaly překlady přes drobné propustky, a to i pro kolejovou dopravu.
V článku jsou shrnuty poznatky o švartně a diskutovány výsledky petrologického a chemického studia švartny, s cílem přesně určit vlastnosti a charakter materiálu.
Složení odpovídá sapropelovému uhlí s lamelární texturou a s nižším obsahem popela a jílovité hmoty a lze tak pro tento materiál použít označení sapropelový uhelný sediment,
sapropelové uhlí nebo sapropelit. Jiná označení se pro nehodí .
Věstník muzejního spolku Rakovník 2018/56
|
autor: | | |
23.11. 2018 |
Věda pod Rokoskou. Dějiny Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR a jeho předchůdců | soubor s článkem / knihou Kniha o 90leté historii ústavu, vydal Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, rok vydání 2018
Na místě dnešní adresy V Holešovičkách 41, Praha 8 stávalo původně hospodářské zázemí usedlosti Rokoska. Ve třicátých letech 19. století zde byl do provozu uveden cukrovar, jenž byl na počátku dvacátého století rozsáhlými stavebními úpravami přebudován na Vydrovu továrnu poživatin. Prosperita vyhlášené prvorepublikové potravinářské firmy po smrti jejího zakladatele ovšem poklesla natolik, že byl veškerý libeňský nemovitý majetek podniku prodán roku 1928 Ústavu pro vědecký výzkum uhlí (ÚVVU), založenému jen o rok dříve, a pro jeho potřeby následně adaptován. V padesátých letech, mj. i v souvislosti se zřízením Československé akademie věd, byla část ÚVVU – včetně sídelních budov – včleněna do nově zakládaného akademického Hornického ústavu, který je z právního hlediska prvním přímým předchůdcem současného Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i. Kontinuita výzkumných prací, stejně jako působnost v areálu ohraničeném „Gabčíkovou zatáčkou”, je však zřetelně vysledovatelná až do druhého decennia 20. století. A právě celé této spletité devadesátileté historii je předkládaná kniha věnována. |
|
8.11. 2018 |
Čeští odborníci pomohou s rozvojem těžby minerálů v Argentině | soubor s článkem / knihou Přední čeští odborníci z nejrůznějších oborů se pod vedením agentury CzechInvest vydali na pětidenní technologickou misi po Argentině. Ve dnech 29. října až 2. listopadu 2018 zde jednali o možnostech vědeckotechnické spolupráce v důlním průmyslu, zejména v oblastech jako je důlní technika, geologie a materiálový výzkum a dekontaminace. Mise byla součástí projektu ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí České republiky (PROPED) a spoluorganizovalo ji Velvyslanectví České republiky v Buenos Aires. Své znalosti pro posílení bilaterálních vazeb nabídly například státní podnik DIAMO, Česká geologická služba, Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.
Czechinvest.org/cz |
autor: |
12.5. 2018 |
Výzkum zemětřesení v jeskyni Obir v Rakousku (Erdbebenforschung in Obir-Höhlen) | soubor s článkem / knihou ORF Radio Kärnten, rozhovor s Ivo Baroněm o výzkumu zemětřesení v jeskyních v Rakousku, ve spolupráci s Přírodovědným muzeem ve Vídni |
autor: |
3.4. 2018 |
Czech scientists assist in research of risks in high mountains | soubor s článkem / knihou A manual aimed to help assess natural risks in high mountains, mainly in areas with glaciers and permanently frozen soil, has been issued by an international scientific team including experts from the Czech Academy of Sciences...
Prague Daily Monitor news |
autor: | |
29.3. 2018 |
Čeští vědci pomáhají zkoumat přírodní katastrofy ve vysokých horách | soubor s článkem / knihou Pomoci s hodnocením přírodních rizik ve vysokých horách může studie, kterou vypracoval mezinárodní vědecký tým s přispěním odborníků z Akademie věd ČR. Jejich manuál se zaměřuje na nebezpečí spjatá s horskými ledovci na místech s trvale zmrzlou půdou. V takových oblastech mohou klimatické změny vyvolat sesuvy půdy či spustit skalní laviny, které vedou k povodním.
Novinky.cz |
autor: | |
15.3. 2018 |
Když se příroda zlobí | soubor s článkem / knihou Program Přírodní hrozby Strategie AV21 přibližuje v článku koordinátor programu Josef Stemberk
čtvrletník Akademie věd A / Věda a výzkum, č. 1/2018 |
autor: |
14.3. 2018 |
Sesuvy – podceňovaná nebezpečí Problematiku sesuvů a skalních řícení v České republice nově přibližuje publikace Sesuvy – podceňovaná nebezpečí, kterou v lednu 2018 vydalo Nakladatelství Academia v edici Strategie AV21. Kniha je bezplatně dostupná v síti knihkupectví Academia v Praze, Brně a Ostravě v tištěné i elektronické verzi.
Akademie věd ČR, aktuality, pro média
|
autor: | |
7.3. 2018 |
Spor o D8 - Stát sází na vadný posudek | soubor s článkem / knihou V únoru 2016 zadalo ministerstvo dopravy posudek Ústavu struktury a mechaniky hornin. Ten ale opět konstatoval, že příčin je víc, že svah se hýbe už od roku 2010 a že za sesuv může kromě lomu i dálnice, která je příliš zaříznutá do svahu...
MF DNES- Vysočina, str. 4 |
|
19.12. 2017 |
„Sesuvy – podceňované nebezpečí" | soubor s článkem / knihou Víceoborová publikace vydaná v rámci programu Přírodní hrozby Strategie AV21. Přibližuje aktuální problematiku sesuvů a skalních řícení a představuje tento sice lokální, ale vysoce nebezpečný a obtížně předvídatelný fenomén z perspektivy vědních oborů geologie, historie, sociologie a práva. |
autor: | |
18.12. 2017 |
Až se země rozhoupe | soubor s článkem / knihou Paleoseizmoložka Petra Štěpančíková hledá pozůstatky zemětřesení, která změnila vzhled krajiny.
MLADÁ FRONTA DNES, str. 4 |
autor: |
21.11. 2017 |
Geologové: Víme, kde hrozí sesuvy svahů, ale neřídíme se tím | soubor s článkem / knihou Kde hrozí sesuvy svahů, máme v Česku dobře zmapované, ale při stavbách se tím neřídíme, shodli se odborníci na konferenci v Senátu. Znalosti získané z výzkumů by se podle nich měly projevit hlavně při plánování silnic a dálnic. Dosud k tomu projektanty a stavební firmy nic nenutí, opatření navrhovaná geology jsou pro ně jen doporučující. Nevýhody tohoto postupu se projevily při stavbě dálnice D8. Konferenci pořádal senátní výbor spolu se dvěma ústavy Akademie věd.
ČTK |
autor: | | |
30.10. 2017 |
Třetina plánovaných dálnic je v rizikovém území | soubor s článkem / knihou Geologové prozkoumali 72 úseků plánovaných dálnic a silnic první třídy, zhruba třetina z nich je riziková. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR Josef Stemberk. Na práci se podílela i Česká geologická služba (ČGS), která výsledky průzkumu předá Ředitelství silnic a dálnic.
Deník E15, str.9
|
autor: |
29.10. 2017 |
Znepokojivá studie: Zhruba třetina budoucích dálnic v ČR leží v rizikovém území
| soubor s článkem / knihou EuroZprávy.cz / ČTK |
autor: |
29.10. 2017 |
Třetina plánovaných dálnic v Česku má vést rizikovým územím, kde hrozí sesuvy půdy | soubor s článkem / knihou Svobodnyzpravodaj.cz |
autor: |
29.10. 2017 |
Třetina budoucích dálnic je v rizikovém území, tvrdí studie | soubor s článkem / knihou Tyden.cz / autor ČTK |
autor: |
18.10. 2017 |
Nebezpečné sesuvy půdy | soubor s článkem / knihou Strmé svahy vesničky Rampac Grande nedaleko nejvyšší peruánské hory Huascarán postihly v roce 2009 katastrofické sesuvy. S pomocí přicházejí vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, kteří obyvatelům pomáhají hledat bezpečné lokality k rozvoji vesnice a zároveň upozorňují na místa, jimž by se měli vyhnout.
Akademie věd ČR, aktuality
|
autor: |
26.9. 2017 |
České území kdysi zasáhla netušeně silná zemětřesení, ukázal výzkum. Ovlivní i stavební normy | soubor s článkem / knihou Dnešní západ Čech zasáhla v minulosti nejméně dvě zemětřesení, která se zcela vymykají historickým tabulkám. Přišli na to vědci kombinací terénního výzkumu a metod z oboru paleoseismologie. Otřesy byly energií, která se při nich uvolnila, mnohem silnější než ty z doby přístrojového měření. Výzkum se zřejmě časem promítne do stavebních norem.
Aktualne.cz |
autor: | |
20.9. 2017 |
Nový patent rozpozná, kdo způsobil zemětřesení | soubor s článkem / knihou 21. století, str. 26 |
autor: | |
15.9. 2017 |
Od uhlí k jantaru | soubor s článkem / knihou Uhlí, vzorky z uhelných hald či prachovnice s polétavým prachem, pryskyřice dnešní i fosilní včetně obdivovaných jantarů procházejí rukama Martiny Havelcové z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Dokáže z nich vyčíst podrobnosti o vegetaci, klimatických poměrech a nejrůznějších dějích v dobách nedávných i dávno minulých. Společným jmenovatelem všeho, co ji zajímá, jsou organické sloučeniny, často rostlinného původu.
A / Věda a výzkum 3/2017, čtvrtletník o vědě a výzkumu v AV ČR, rozhovor s Martinou Havelcovou, str. 34–39 |
autor: |
11.9. 2017 |
Svah nad průtahem má být brzy bezpečnější | soubor s článkem / knihou V dubnu příštího roku začnou práce na sanaci nebezpečného svahu nad průtahem Karlovými Vary v okolí železničního viaduktu... V rámci geologického průzkumu odborníci jednak prořezali náletovou vegetaci, ale hlavně odstranili ty části masivu, které akutně hrozily zhroucením. Svah nad frekventovaným průtahem Karlovými Vary donedávna hlídala čidla Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR. Výsledky měření napověděly, že by se svah mohl dát do pohybu.
MF Dnes (Karlovarský kraj), str. 16 |
|
8.9. 2017 |
Jak je na tom ferrata? To pro Děčín zjistí odborníci | soubor s článkem / knihou Radnice v Děčíně zadala Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR geotechnické posouzení masivu pod oblíbenou via ferratou na Pastýřské stěně. Zároveň mají odborníci z Akademie věd navrhnout způsob zajištění narušených oblastí. Již před zadáním tohoto posudku si nechala radnice zpracovat posudek u České geologické služby, ze kterého má nově zadaný posudek vycházet.
Děčínský deník, str.3 |
|
8.8. 2017 |
Rada monitoringu zatím otevření D8 v celé šíři nedoporučila | soubor s článkem / knihou Ředitelství silnic a dálnic zatím neotevře dálnici D8 v celé šíři v místě problematické prackovické estakády. Kvůli neustálým pracím to nedoporučila Rada geotechnického monitoringu. "Na Radě jsme se shodli, že doporučení k otevření dáme až po dokončení současně prováděných stavebních prací. První fáze je již téměř dokončena, nyní se připravuje další. Poté bychom měli rozhodnout. Netroufám si ale odhadnout přesný termín otevření, záleží to na průběhu prací," uvedl člen Rady monitoringu Jan Blahut, geolog z Akademie věd ČR.
Chomutovský deník, str.3
|
autor: |
3.8. 2017 |
Kdy se otevře dálnice D8 v celé své šíři? Nikdo zatím netuší
| soubor s článkem / knihou Na dálnici D8 na prackovické estakádě probíhá doplnění zakotvení stavby a měření stability. Loni se zjistilo, že jižní pilíř estakády ujíždí směrem do údolí Labe.Provoz je tak už dlouhé měsíce svedený do jednoho pruhu. Kdy se D8 otevře v celé své šíři, není doposud jasné.
Doporučení k otevření zatím Rada monitoringu D8 nedala.
Ústecký deník.cz |
autor: |
1.8. 2017 |
Čeští vědci měří otřesy v zemi gejzírů | soubor s článkem / knihou Na jižním Islandu došlo nedávno k významné seismické aktivitě, kterou se podařilo zdokumentovat. V této části ostrova totiž provádějí vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR intenzivní výzkum.
21stoleti.cz |
autor: |
1.7. 2017 |
Stromy ve vodě | soubor s článkem / knihou Strom stojící ve vodě. Pod tím si člověk z Čech nebo Moravy většinou představí uschlý kmen s pahýly větví v Novomlýnských nádržích, případně podobný obraz ze zatopených poklesových kotlin nad hlubinnými doly na Ostravsku nebo v severních Čechách. Je to obraz poněkud smutný. Stromy v nádržích nepřežily zatopení vodou, které způsobil člověk, a trčí nad hladinu jako němá výčitka.
V trvale zatopených oblastech ale mohou růst i mohutné životaschopné lesy. Známe je z mnoha míst světa a v minulosti rostly i v českých zemích. Za příznivého geologického vývoje dokonce z některých vznikla ložiska uhlí a pozůstatky takových pravěkých lesů se v hnědouhelných dolech mostecké pánve zkoumají už řadu let. Ve vysokých stěnách povrchových dolů Libouš, Vršany a Bílina jsou celé skupiny a horizonty pařezů ze spodního miocénu (před 20–18 miliony let). Některé z nich dosahují šířky přes tři metry a několikametrové výšky.
Vesmír č. 96, 420, 2017/7 |
autor: |
17.6. 2017 |
V Litoměřicích chtějí využívat geotermální energii | soubor s článkem / knihou Zahájení unikátního projektu zaměřeného na výzkum a využití geotermální energie v Litoměřicích prezentovali odborníci na konferenci. Do příštího roku dojde v areálu bývalých Jiříkových kasáren k výstavbě vědeckovýzkumného centra, které vytvoří specializované zázemí po výzkum efektivního využívání hlubinné geotermální energie. Výzkumné projekty s názvem Ringen budou mít za úkol výzkum, poskytování služeb a realizaci hlubinného vrtu.
Usteckenovinky.cz |
|
10.6. 2017 |
Na semináři o přípravě liniových staveb se hovořilo o Děčínu | soubor s článkem / knihou Za účasti pana ministra dopravy, odborníků Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR, České geologické služby a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu státu a práva byl dne 06.06. pořádán seminář o stavbě silnic v sesuvných územích. |
|
18.4. 2017 |
Karlovarské opěrné zdi stárnou, svahy ujíždějí a náprava stojí miliony | soubor s článkem / knihou iDnes.cz / Karlovy Vary a Karlovarský kraj
|
|
4.3. 2017 |
Geolog: Dálniční tunely jsou i v Alpách, D8 bude v pohodě. Omezení ale zůstanou do léta. | soubor s článkem / knihou Od prvního výkopu na dálnici D8 už uplynulo více než 32 let. Navzdory slavnostnímu otevření vloni před Vánoci není průjezdná v celé šířce. U prackovické estakády, zhruba v délce dvou kilometrů, se jezdí jen ve dvou pruzích. Původně mělo omezení skončit v lednu, ale podle vedoucího oddělení inženýrské geologie Ústavu struktury a mechaniky hornin Jana Blahůta bude trvat do léta. Pak už by měl být klid.
Aktualne.cz |
autor: |
2.3. 2017 |
Čtyřmi pruhy na D8 se nepojede dřív než v létě. | soubor s článkem / knihou "Na zasedání rady monitoringu jsme se shodli, že všechny čtyři pruhy se budou otevírat, až když se ukončí všechny stavební práce. A to nebude dříve než v létě," uvedl člen rady monitoringu a vedoucí oddělení inženýrské geologie Ústavu struktury a mechaniky hornin Jan Blahůt. Takzvaná rada monitoringu je tvořená experty, kteří pomocí více než stovky sond sledují, jak se geologicky složitý terén kolem dálnice D8 chová.
Hospodářské noviny, str. 5 |
autor: |
1.3. 2017 |
Kosti | soubor s článkem / knihou A/Věda a výzkum, č. 1/2017, magazín o vědě a výzkumu v AV ČR, str. 22 |
autor: | |
22.2. 2017 |
Firma žalovaná za sesuv na D8 chce od státu miliony | soubor s článkem / knihou MF Dnes (Zlínský kraj, str.2 |
|
2.2. 2017 |
Sesuvy – snadný výzkum, ale složitá ochrana? | soubor s článkem / knihou Dostupnost družicových snímků umožňuje zmapovat "na dálku" následky zemětřesení nebo sesuvů půdy takřka bezprostředně po jejich vzniku. Příklad vesničky v peruánských Andách ukazuje, že zavedení konkrétních ochranných opatření je nejistý a zdlouhavý proces, který nemá žádné jednoduché "dálkové" řešení.
Vesmír č. 96, str. 94, 2017/2, Jan Klimeš |
autor: |
30.1. 2017 |
Kde to spadne příště? | soubor s článkem / knihou Svět motorů, č. 5/17, str. 6 |
autor: | |
1.1. 2017 |
Jak se bránit zemětřesením? Burjánek, J., Málek, J., Coubal, M. (2017): Jak se bránit zemětřesením? Vesmír. Roč. 96, č. 9, s. 508-510 ISSN 0042-4544. |
autor: |
9.12. 2016 |
Na D8 selhalo vše | soubor s článkem / knihou Hospodářské noviny, str. 12, rozhovor s Dr. Stemberkem
|
autor: |
7.12. 2016 |
Průšvih, který změní dálnice: Vědci připraví pravidla, aby se při stavbě dálnic zamezilo kolapsům
| soubor s článkem / knihou Po špatných zkušenostech s D8 připraví tým vědců z Akademie věd a expertů z České geologické služby nová pravidla, aby se kolapsům při výstavbě dálnic předešlo.
Hospodářské noviny |
autor: |
24.10. 2016 |
Když se země začala hýbat | soubor s článkem / knihou Lidové noviny, 24.10.2016, str. 20 |
autor: | | |
24.10. 2016 |
Smrtelně nebezpečná cesta do Drážďan | soubor s článkem / knihou Respekt, 24.10.2016, str. 22 |
autor: | | |
12.10. 2016 |
Na D8 znovu hrozí sesuv půdy. | soubor s článkem / knihou Hospodářské noviny, www.ihned.cz |
autor: |
12.10. 2016 |
Asociace sklářského a keramického | soubor s článkem / knihou Technicky tydenik.cz |
autor: |
30.9. 2016 |
Spolupráce ÚSMH a výzkumným centrem PIGMOD | soubor s článkem / knihou Spolupráce ÚSMH a výzkumným centrem PIGMOD (Pig Models of DiseSses) Ústavu živočišné fyziologie a genetiky (ÚŽFG AV ČR) na biodegradovatelné nanomateriály na bázi kolagenu
Akademický bulletin, 09/2016, str. 3 |
|
20.9. 2016 |
Monitoring skály přinesl první výsledky
| soubor s článkem / knihou Za účelem krátkodobého i dlouhodobého řešení stability skalního masivu ležícího nad silnicí číslo 6/E48 - průtah Karlovými Vary, byl zřízen kontinuální monitoring tří vytipovaných skalních bloků, u kterých je předpoklad pohybu.
Pro monitoring byla použita tři čidla a zhotovitelem měření je Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR.
Karlovarský deník, str.3 |
autor: |
27.8. 2016 |
Na zdech knihovny provedla akademička zkušební sanaci | soubor s článkem / knihou ÚSMH provádí originální výzkum na vyřešení problémů s opadáváním omítky na zrekonstruovaném objektu, v němž sídlí Městská knihovna Louny od letošního. Knihovna od roku 2010, kdy proběhla celková rekonstrukce domu, opravovala fasádu již dvakrát... |
autor: |
20.7. 2016 |
Vzhůru na polární expedici!
| soubor s článkem / knihou Na letošním 51. ročníku mezinárodního festivalu Academia film Olomouc se stal jedním z nejlepších českých populárně-vědeckých dokumentárních filmů snímek z produkce Akademie věd ČR, nazvaný "Pohyby – za tajemstvím hlubinných procesů Země", který ve finále soutěžil celkem se čtrnácti dalšími českými dokumentárními filmy a nakonec získal cenu poroty. Česká výprava, o níž film pojednává, pracuje pod polárním kruhem obvykle tři až čtyři týdny v roce, po zbytek roku má monitorování osazených pří strojů na starosti polská strana, která je na stanici přítomna trvale. Při měření geologové nachodí či najezdí stovky kilometrů na sněžných skútrech i motorových člunech. Divák se může
do této drsné krajiny přenést, obdivovat přírodní krásy, ale také nahlédnout vědecké práci takříkajíc "pod pokličku".
časopis 21. století, 7/2016, str. 26 |
autor: | | | |
20.7. 2016 |
Dozvíme se novinky o historii Země? | soubor s článkem / knihou Čeští vědci mají k dispozici novou laboratoř, vybavenou unikátním přístrojem pro datování geologických procesů . Podobným zařízením disponuje jen několik málo vědeckých pracovišť na světě. Na vybudování moderní laboratoře má zásluhu Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR.
časopis 21. století, 7/2016, str. 93
|
autor: | |
13.7. 2016 |
D8, přísně výběrové stíhání viníků sesuvu? | soubor s článkem / knihou ParlamentníListy.cz |
autor: |
30.6. 2016 |
Dálnice D8 mezi Bílinkou a Řehlovicemi může vést nestabilním územím okolo lomu www.e-usti.cz, aktuální zprávy z Ústecka |
autor: |
29.6. 2016 |
D8 bude dokončena v prosinci, zajistí se proti sesuvům | soubor s článkem / knihou Ministr se potkal se zástupci Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, který vypracoval studii příčin sesuvu...,
Logistický informační portál eLogistika.info
|
autor: | |
20.6. 2016 |
Nezkreslujte studii o závalu dálnice D8, píší vědci Ťokovi... | soubor s článkem / knihou Hospodářeské noviny, 20.6., archiv |
autor: |
9.6. 2016 |
LABORATOŘ PRO HELIOVOU TERMOCHRONOLOGII | soubor s článkem / knihou Laboratoř vznikla na nově ustaveném oddělení neotektoniky a termochronologie, jehož náplní je výzkum neotektonického a geodynamického vývoje zkoumaných oblastí, ...
Vesmír 95, 368, 2016/6 |
autor: |
8.6. 2016 |
Rozvojová spolupráce s Peru sahá od hnojiv až po boj proti drogám Rozvojová spolupráce Česka a Peru zahrnuje širokou škálu oborů. Ve spolupráci s Národním ústavem pro výzkum ledovců a horských ekosystémů s názvem INAIGEM a jeho týmem expertů je letos realizován projekt "Výzkum sesuvů půdy za účelem omezení rizik a adaptace na klimatické změny ve vysokohorském prostředí Peru", který navazuje na dřívější aktivity českých geologů v regionu. Náplní projektu je tvorba geologických profilů sesuvů půdy a vytvoření systému včasného varování. Výsledkem bude vyznačení bezpečných zón a únikových cest k prevenci škod a obětí na životech.
Součástí bude též komunikační kampaň ve vztahu k místnímu obyvatelstvu ve spolupráci s provinční vládou Carhuaz. Projekt tak pokrývá česká hlavní prioritní témata rozvojové spolupráce ve vztahu k Peru, kterými jsou civilní ochrana, ochrana životního prostředí a sociální rozvoj. Navíc do něho bude vloženo české know-how díky úzké spolupráci v terénu s vedením Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR. Tím je zaručeno použití těch nejmodernějších technologií a exaktních postupů. |
autor: | |
29.5. 2016 |
Skalnaté svahy nad průtahem Karlovými Vary budou hlídat čidla Město Karlovy Vary ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR nechalo nainstalovat do svahů nad silničním průtahem Karlovými Vary měřící zařízení, která budou hlídat pohyby a posuny skály vlivem povětrnostních podmínek. Výsledky měření by mohly pomoct při získávání financí na zpevnění svahů.
zpravodajství ČTK |
|
29.5. 2016 |
Karlovy Vary mají problém. Drolící se zdi
Svah nad komunikací R6 v Karlových Varech u železničního mostu budou hlídat tři čidla, které město nechalo zabudovat Ústavem struktury a mechaniky Akademie věd ČR. Čidla budou trhliny a spáry hlídat po jeden rok.
Zdroj: www.denik.cz/karlovarsky-kraj |
|
23.5. 2016 |
Veletrh vědy 2016 přilákal do pražských Letňan tisíce návštěvníků Veletrh vědy, největší popularizační akci svého druhu v České republice, navštívilo na výstavišti PVA EXPO Praha ve dnech 19.–21. května čtrnáct tisíc lidí. Fotografie z veletržního stánku ÚSMH naleznete ve fotogalerii na webových stránkách ústavu: www.irsm.cas.cz/Fotogalerie/Akce/Veletrh-vedy. |
autor: | | | | |
23.5. 2016 |
Veletrh vědy 2016 přilákal do pražských Letňan tisíce návštěvníků Veletrh vědy, největší popularizační akci svého druhu v České republice, navštívilo na výstavišti PVA EXPO Praha ve dnech 19.–21. května čtrnáct tisíc lidí. Fotografie z veletržního stánku ÚSMH naleznete ve fotogalerii na webových stránkách ústavu: www.irsm.cas.cz/Fotogalerie/Akce/Veletrh-vedy. |
autor: | | | |
13.5. 2016 |
90. výročí katastrofy u Dnebohu Akademický bulletin, č. 4/2016, oficiální časopis Akademie věd ČR |
autor: | | | |
13.4. 2016 |
Nová laboratoř pro geologické procesy internetové noviny ispigl.eu
|
autor: |
13.4. 2016 |
Ústav struktury a mechaniky hornin má novou laboratoř s unikátním přístrojem pro datování geologických procesů Veda.cz, Průvodce informacemi o vědě a výzkumu |
autor: |
12.4. 2016 |
Heliové datování datování geologických procesů SCIENCEmag.cz |
autor: |
16.3. 2016 |
Katastrofy na fotografiích | soubor s článkem / knihou Lidové noviny, MEDICÍNA & VĚDA, str. 16 |
autor: |
2.3. 2016 |
Sbírka snímků přírodních katastrof článek o unikátní sbírce fotografií z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků
webový magazín Český dialog - Czech Dialogue |
autor: | |
15.2. 2016 |
Akademie věd ČR má nové centrum pro zkoumání vlastností hornin |
autor: |
15.2. 2016 |
Přírodní hrozby kolem nás – svahové deformace Akademický bulletin Akademie věd ČR, únor 2016 |
autor: | | | |
4.1. 2016 |
Výzkumný program "Přírodní hrozby" Strategie AV21 | soubor s článkem / knihou Přesně rok fungují pracovní týmy Akademie věd zapojené do projektu AV21.
Literární noviny 01/2016 (věda, technika, civilizace, str. 3)
|
|
1.1. 2016 |
Publikace "Netradiční zdroje energie, čistá paliva a nové metody spalování" | soubor s článkem / knihou Publikace vznikla jako součást výzkumného programu Účinná přeměna a skladování energie Strategie AV21. Věnuje se jednak netradičním zdrojům energie, jednak nejvýznamnějším technologiím produkce čistých paliv včetně produkce vodíku. Uvádí rovněž nové metody spalování zahrnující i zacházení s oxidem uhličitým.
|
autor: | |
9.12. 2015 |
Lovci zemětřesení: Revoluční výzkum českých vědců boří teorii tektoniky 100+1 zahraniční zajímavost |
autor: |
1.12. 2015 |
Akademie věd ČR má nové centrum pro zkoumání vlastností hornin Centrum texturní analýzy – nové laboratoře s moderními technologiemi, které umožňují dokonalejší zkoumání horninových materiálů – slavnostně otevřel Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH). Centrum rozšiřuje badatelskou kapacitu ústavu i jeho partnerů. Nové poznatky využijí vědečtí pracovníci v základním i aplikovaném výzkumu, mimo jiné i ve výzkumném programu Přírodní hrozby v rámci Strategie AV21 Akademie věd ČR. Po jeho otevření se například počítá se zapojením do studia polétavého prachu.
Technický týdeník.cz |
autor: | |
1.12. 2015 |
Umíme předpovědět zemětřesení i půl roku předem | soubor s článkem / knihou Literární noviny 12/2015, rozhovor s Dr. Stemberkem |
autor: |
8.11. 2015 |
Naši odborníci pomohou vybudovat v Etiopii centrum pro vyhodnocování zemětřesení a sesuvů hornin Geologové a geofyzici z ÚSMH zahájili projekt, jehož cílem je vybudovat výzkumné centrum při univerzitě v Arba Minch v jižní Etiopii. Toto centrum umožní získávat relevantní data pro analýzu geologických rizik v oblasti – tedy především zemětřesení a sesuvů hornin. Součástí projektu je výuka etiopských studentů v oborech geologie, inženýrská geologie a geofyzika. Činnost centra bude těsně koordinována s výzkumnými aktivitami Světového centra excelence pro výzkum rizik ze sesuvů, které ÚSMH provozuje společně s Přírodovědeckou fakultou UK.
Technický týdeník.cz |
autor: | | | |
1.11. 2015 |
Skalní řícení v Hornsundském fjordu, jz. Špicberky V letošním roce proběhla již sedmá expedice Oddělení inženýrské geologie ÚSMH AV ČR, v. v. i. na souostroví Špicberky. Dlouhodobé výzkumy probíhají v oblasti fjordu Hornsund, ...
Vesmír č. 94, 651, 2015/11, Jan Blahůt |
autor: |
6.10. 2015 |
Za polární kruh | soubor s článkem / knihou Daleko za polární kruh, až na arktický sever se každoročně vydává skupina českých geologů...
Dokumentární film Pohyby vyrobilo Středisko společných činností AV ČR společně s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR za finanční podpory Akademie věd ČR.
časopis 21stoleti.cz |
autor: | | |
1.10. 2015 |
Centrum texturní analýzy | soubor s článkem / knihou Výstavba, rekonstrukce a vybavení centra stály přes 10 milionů korun. Ústav na projekt získal dotaci z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost, přes 8 % finančních prostředků poskytlo hlavní město Praha a část byla dofinancována příjemcem. Obnovou a přestavbou nevyhovujících prostor.
Vesmír, č. 94, str. 587 |
autor: |
19.9. 2015 |
Nejpřesněji se měří otřesy ve Skalné
Do Skalné se sjeli seismologové a další odborníci z Geofyzikálního ústavu v Praze. Tento rok je to totiž třicet let, kdy se na Chebsku zaznamenaly jedny z nejsilnějších otřesů v historii.
Chebský deník.cz
|
autor: |
18.9. 2015 |
30. výročí silných zemětřesení na Chebsku internetové noviny ispigl.eu |
|
16.9. 2015 |
Vědci si připomenou 30 let od otřesů, které ničily zdi na Chebsku www.ekolist.cz
Seminář u příležitosti 30. výročí silných zemětřesení na Chebsku ve spolupráci s GFÚ AV ČR |
autor: |
14.9. 2015 |
Odborníci i laici si připomenou 30. výročí silných zemětřesení na Chebsku www.pc-politika.cz
Seminář u příležitosti 30. výročí silných zemětřesení na Chebsku ve spolupráci s GFÚ AV ČR |
autor: |
11.9. 2015 |
Odborníci i laici si připomenou 30. výročí silných zemětřesení na Chebsku Karlovarsko - regiony24.cz
Seminář ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem a pořádaný v rámci Strategie AV21 ve výzkumném programu Přírodní hrozby a je součástí tématu Zemětřesení a seismické ohrožení u příležitosti 30. výročí silných zemětřesení na Chebsku. |
autor: |
4.6. 2015 |
Žijeme v období klimatické změny Literární noviny |
autor: |
17.5. 2015 |
Pohyby - za tajemstvím hlubinných procesů Země Expedice českých vědců za polární kruh je tématem nového dokumentárního filmu, který vyrobilo Středisko společných činností AV ČR společně s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR za finanční podpory Akademie věd ČR.
EnviWeb.cz |
autor: | | | |
23.4. 2015 |
Země v pohybu Akademický bulletin, novinky, oficiální časopis Akademie věd ČR |
autor: | | | |
15.4. 2015 |
Sexismus na akademické půdě a další témata představí olomoucké AFO
Na mezinárodním festivalu Academia film Olomouc bude mít premiéru dokumentární film Pohyby z expedice českých vědců za polárním kruhem. Snímek zachycuje cestu čtyřčlenného výzkumného týmu geologů z Akademie věd (ÚSMH) na Špicberky.
Zdroj: Lidovky.cz |
|
1.4. 2015 |
Naši geologové zkoumají v podzemní švýcarské laboratoři deformace Alp Technický týdeník |
autor: |
24.3. 2015 |
Joint Analysis of Rayleigh-Wave Dispersion and HVSR of Lunar Seismic Data from the Apollo 14 and 16 Sites | soubor s článkem / knihou Icarus journal (the Elsevier journal of planetary sciences) |
autor: |
15.2. 2015 |
Čeští geologové zkoumají deformace Alp Geologové ÚSMH AV ČR zkoumají v podzemní laboratoři Grimsel v jižním Švýcarsku pohyby na zlomech žulového alpského masívu. Bádání je součástí projektu LASMO (Large Scale Monitoring Project), jehož se účastní vědci ze Švýcarska, Velké Británie a České republiky.
EnviWeb.cz |
autor: |
30.1. 2015 |
Biokompozitní náhrady kostní tkáně | soubor s článkem / knihou brožura ÚSMH AV ČR ve spolupráci se SSČ AV ČR - edice Věda kolem nás, představuje mimo jiné problematiku vývoje biokompozitů pro náhrady kostní tkáně od počátku devadesátých let až do současnosti na základě vlastního výzkumu. |
autor: | |
28.1. 2015 |
Hory se hýbou, ale proč? Čeští geologové to zjišťují v tunelu pod Alpami i v Jižní Americe "Nad tunelem jsou dvě přehrady, které jsou teď vypuštěné. Tím došlo k významnému odlehčení masivu. Po navýšení hrází o 20 metrů se jezera zase začnou plnit, takže tam naopak bude vznikat velký tlak. Úkolem je zjistit, zda tyto změny nemohou ovlivnit dlouhodobé experimenty v podzemí. Měření poběží až do roku 2018," vysvětluje dr. Stemberk, ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd.
Hospodářské noviny
|
autor: |
19.1. 2015 |
Čeští vědci zkoumají v podzemní laboratoři ve Švýcarsku pohyby Alp | soubor s článkem / knihou Regiony24.cz-síť internetových novin (VĚDA A TECHNIKA / Věda a výzkum) |
autor: |
8.1. 2015 |
Čeští geologé na Špicberkách | soubor s článkem / knihou Geologické výzkumy ÚSMH AV ČR v Arktidě, časopis Vesmír č. 94, str.35, 2015/1 |
autor: | | | |
11.12. 2014 |
Co je pohřbeno v Chemnitz? | soubor s článkem / knihou Prales vyhynulých rostlin v trojrozměrné podobě
Vesmír č. 93, 700-705, 2014/12 (Paleontologie) |
autor: |
11.11. 2014 |
Ústav struktury a mechaniky hornin otevře své dveře veřejnosti
Gate2Biotech.cz - vše o českých biotechnologiích na jednom místě |
|
10.11. 2014 |
Další úspěch našich vědců za sledování sesuvů v různých částech světa Technický týdeník |
autor: |
9.11. 2014 |
Ústav struktury a mechaniky hornin otevře své dveře veřejnosti síť internetových novin Regiony24.cz, sekce VĚDA A TECHNIKA/Věda a výzkum |
|
1.11. 2014 |
O lidech a ledovcích | soubor s článkem / knihou Vesmír č. 93, 626, 2014/11 |
autor: |
11.10. 2014 |
Ústav struktury a mechaniky hornin otevře své dveře veřejnosti Pc-politika.cz |
|
29.9. 2014 |
Správci železnice začali zpevňovat skálu, kterou nesměli odtěžit V děčínské části Dolní Žleb začala stabilizace Žlebské jehly, která patří k významným skalním dominantám labského údolí. Správa železniční dopravní cesty ji původně chtěla odtěžit. Správa CHKO rozhodla, že se věž bourat nemusí, na základě posudku, který zpracoval Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR.
iDNES.cz/Ústí a Ústecký kraj
|
autor: | |
17.9. 2014 |
Další úspěch našich vědců za sledování sesuvů v různých částech světa Technický týdeník 17/2014 |
autor: |
16.9. 2014 |
Za chorobami srdečních chlopní jsou i jiné faktory, než se dosud vědělo Gatetobiotech.cz - vše o českých biotechnologiích na jednom místě |
autor: |
16.9. 2014 |
Za zúžení srdeční chlopně nemůže jen usazování vápníku, ale i fosfor ScienceWorld.cz |
autor: |
16.9. 2014 |
Vědci zjistili, že za chorobami srdečních chlopní jsou i jiné faktory, než se dosud vědělo PC-politika.cz |
autor: |
15.9. 2014 |
Vyšší princip pískovcový Tajemná síla kontrolující erozi pískovcových skal; Duch horniny; Inteligentní organismus; Tajemství skalních bran po 150 letech tápání vyřešeno – tak zněly namátkou vybrané titulky, které na přelomu července a srpna otiskla média po celém světě. Mediální lavinu spustil článek publikovaný v časopise NATURE Geoscience, který poprvé věrohodně prokázal princip, jenž je zásadní pro určitou etapu vývoje skalních bran a některých dalších známých pískovcových útvarů. Jde o myšlenku tak jednoduchou, že mnozí lidé měli za to, že je již dávno známá. Pokud jste se ale o ní chtěli něco dozvědět, ve vědeckých článcích a monografiích o pískovci jste ji nenašli.
Akademický bulletin 09/2014 |
autor: |
13.9. 2014 |
Pískovce na celém světě proslavily velkolepé útvary, jako jsou skalní brány, věže, sloupy či převisy. Envi-web.cz |
autor: |
12.9. 2014 |
Chorobné zúžení srdeční chlopně působí vedle vápníku i fosfor Zdravi.e15.cz - Zdravotnictví + medicína |
autor: |
12.9. 2014 |
Choroby srdečních chlopní způsobují i cholesterol a proteiny Prvnízprávy.cz |
autor: |
11.9. 2014 |
Chorobné zúžení srdeční chlopně působí vedle vápníku i fosfor
Nové poznatky vědců z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd a kolegů z dalších institucí by mohly vést k efektivnější prevenci, případně i k novým metodám léčby této rozšířené choroby.
České noviny.cz, zpravodajský server ČTK |
autor: |
11.9. 2014 |
Nová metla lidstva: Zúžení srdeční chlopně. Co je příčinou? EuroZprávy.cz |
autor: |
11.9. 2014 |
Češi odhalili tajemství pískovce Výběr zajímavých témat, zveřejněné v záříjovém čísle časopisu Vesmír.
ČRo Plus - Leonardo - věda a technika |
autor: |
11.9. 2014 |
Aortální stenózu způsobuje vápník i fosfor Technický týdeník - Novinky |
autor: |
11.9. 2014 |
Chorobné zúžení srdeční chlopně působí vedle vápníku i fosfor MedNews.cz - medical information service |
autor: |
15.8. 2014 |
Vyšší princip pískovcový Tajemná síla kontrolující erozi pískovcových skal, duch horniny, inteligentní organismus, tajemství skalních bran po 150 letech tápání vyřešeno – jen některé z titulků, které otiskla na přelomu července a srpna média po celém světě.
Akademický bulletin červenec-srpen/2014, oficiální časopis Akademie věd ČR |
autor: |
5.8. 2014 |
Češi na Špicberkách Studio OAT Střediska společných činností AV ČR společně s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR připravuje dokumentární film pod pracovním názvem Čeští vědci na Špicberkách.
21.stoleti.cz |
autor: | | | |
1.8. 2014 |
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR se stal Celosvětovým centrem excelence www.enviweb.cz |
autor: |
30.7. 2014 |
Vědci si lámali hlavu přes 150 let. Tajemství rozluštili Češi Přes 150 let dávali vědci hlavy dohromady. Shodli se na tom, že pískovec rozkládají zrnko po zrnku dobře známé erozní procesy – krystalizace solí, mrznutí vody, dopad dešťových kapek i tekoucí voda. Co ale tyto procesy koordinuje, zjistili až nyní geologové z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, Geologického ústavu AV ČR a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Novinky.cz |
autor: |
25.7. 2014 |
Naši vědci zkoumají hrozbu povodní v peruánských velehorách Nebezpečím vzniku povodní v horských oblastech Peru se v současné době zabývají čeští vědci. Tamější zátopy mohou vzniknout v důsledku přílivové vlny, kterou způsobí sesuv hornin nebo pád sněhové laviny do horských jezer.
Technický týdeník.cz
|
autor: |
24.7. 2014 |
Jak vznikla Pravčická brána? Vědci to zkoumali Skalní brány vznikaly tak, že se samy zbavovaly zbytečné váhy. Jednou z takových bran je i Pravčická brána nedaleko Hřenska. Zjistil to česko – americký vědecký tým.
Denik.cz
|
autor: |
23.7. 2014 |
Tajemství pískovcových útvarů odhaleno 21stoleti.cz |
autor: |
22.7. 2014 |
Čeští geologové odhalili tajemství pískovcových útvarů Aktuálně.cz |
autor: |
21.7. 2014 |
Záhadná síla tvarující pískovcové skalní tvary po celém světě byla odhalena českými geology | soubor s článkem / knihou NATURE Geoscience |
autor: |
21.7. 2014 |
Sandstone shapes 'forged by gravity'
BBC News - Science and Environment |
autor: |
20.7. 2014 |
Češi odhalili tajemství pískovce www.vesmír.cz |
autor: |
20.7. 2014 |
Sandstone arches form under their own stress Nature.com - novinky |
autor: |
14.7. 2014 |
Vědci našli u Mariánských Lázní další vyhaslou sopku Denik.cz, Chebský a Karlovarský kraj |
|
14.7. 2014 |
Úspěch vědců Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) AV ČR, v.v.i společně s Přírodovědeckou fakultou UK obdržely v červnu v Pekingu titul Celosvětové centrum excelence pro výzkum rizik ze sesuvů. PC-politika.cz |
autor: | |
14.7. 2014 |
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR a Přírodovědecká fakulta UK v Praze získaly společný statut Celosvětového centra excelence pro výzkum rizik ze sesuvů Věda.cz |
|
4.6. 2014 |
Vědci patentovali zařízení, které může zlevnit úpravu surovin České ekologické manažerské centrum (CEMC) - provozovatel databáze o environmentálních službách a nového Portálu pro podniky, podnikatele a živnostníky - www.tretiruka.cz |
autor: | |
1.6. 2014 |
Nebezpečí ledovcových jezer - nová databáze pomůže ochránit obyvatele velehor časopis Přírodovědci.cz - číslo 2/2014 (str.6) |
autor: |
1.6. 2014 |
Sesuvy v Českém středohoří – Martinská stěna u obce Čeřeniště
| soubor s článkem / knihou Příspěvky k ústecké vlastivědě, č. 9, 25-30, Muzeum Ústí nad Labem 2014 |
autor: | |
26.5. 2014 |
Geologové představují vědecký výzkum na Špicberkách
Mostecký deník , Zajímavosti |
autor: | | |
21.5. 2014 |
Naši vědci zkoumají hrozbu povodní v peruánských velehorách článek v Technickém týdeníku |
autor: |
21.5. 2014 |
Zrodil se další nápad českých vědců pro úpravu nerostných surovin Nové zařízení, které dokáže vytvořit silné magnetické pole bez dodávky elektrické energie, patentovali vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR, v. v. i., Technickytydenik.cz |
autor: | |
19.5. 2014 |
Český patent muže zlevnit úpravu surovin | soubor s článkem / knihou Nové zařízení, které dokáže vytvořit silné magnetické pole bez dodávky elektrické energie, patentovali v těchto dnech vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd České republiky. |
autor: | |
14.5. 2014 |
Silné magnetické pole bez dodávky elektřiny www.scienceworld.cz |
autor: | |
13.5. 2014 |
Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR patentovali zařízení, které může zlevnit úpravu surovin i magnetickou rezonanci Metropole-síť internetových novin Regiony24.cz |
autor: | |
7.5. 2014 |
Češi vyvíjejí umělé kosti z kapra Nové kompozitní materiály, které mohou v budoucnu sloužit jako náhrady lidské kostní tkáně, vyvíjejí čeští vědci. Využívají přitom poměrně neobvyklé zdroje surovin: prasečí kůži, rybí kůži, šupiny či ploutve nebo kuřecí běháky...,
Lidové noviny, Rubrika: Medicína & Věda |
autor: | | |
4.5. 2014 |
Scientist Spotlight Jan Klimes rozhovor o výzkumech v horách s RNDr. Janem Klimešem, Ph.D., v časopisu Mountain Meridian (No.8,2014) |
autor: |
24.4. 2014 |
Vědci v Teplicích představí své výzkumy ve vysokohorských a polárních oblastech Denik.cz (Ústecký kraj) |
autor: | |
26.2. 2014 |
Ochranáři zabránili stržení nestabilní skály nad železnicí do Saska článek na iDnes.cz (Ústecký kraj) |
autor: | |
15.2. 2014 |
Čeští geologové zkoumají deformace Alp EnviWeb.cz
|
autor: |
16.12. 2013 |
Kompozity na bázi kolagenových/želatinových nanovláken aneb Nehodící se škrtněte Pro přípravu kolagenových nanovláken se v současnosti za nejperspektivnější považuje metoda elektrostatického zvlákňování, tzv. electrospinning, která se již nějakou dobu používá pro přípravu nanovláken z organických a anorganických látek...
článek v Akademickém bulletinu č. 12-2013 |
autor: |
6.11. 2013 |
Pozorování pádu největšího tělesa – Čeljabinský meteorit | soubor s článkem / knihou článek v časopisu Nature č.503 (str.235–237) |
autor: |
7.8. 2013 |
Study of climate risks seen lacking in Peru | soubor s článkem / knihou časopis EcoAméricas,vydání 07/2013, www.ecoamericas.com |
autor: |
11.7. 2013 |
Zemětřesení v Čechách a sesuvy půdy | soubor s článkem / knihou časopis Vesmír č. 92, 429, 2013/7 |
autor: |
3.5. 2013 |
Čeští vědci zkoumají největší sesuvy na Zemi s podporou National Geographic Society Pobřežní a podmořské sesuvy u vulkanických ostrovů, jejich výzkum provádějí čeští odborníci s podporou grantu National Geographic Society a Waitt Institute
- článek a rozhovor v časopisu National Geograpfic |
autor: | | |
7.3. 2013 |
Uhlíkaté částice kolem nás, pod drobnohledem mikroskopických a chemických metod | soubor s článkem / knihou - článek v časopisu Vesmír 03/2013 |
autor: | | |
23.1. 2013 |
O elektrárně rozhodnou občané Krkonošský deník |
autor: |
11.12. 2012 |
Sesuvy a povodně z ledovcových jezer článek, Akademický bulletin 12/12 |
autor: |
6.12. 2012 |
Peruánské proměny časopis Vesmír č. 91, 702, 2012/12, |
autor: |
28.11. 2012 |
Nezakazujme u nás šmahem těžbu plynu. Je to nesmysl článek na Technet.idnes.cz |
autor: |
2.10. 2012 |
Peruánská velvyslankyně zahájila ve Zlíně výstavu Naši geografové v Peru článek, Novinky.cz |
autor: |
17.6. 2012 |
Česká vědecká polární výprava vyráží časopis 21. století |
autor: |
5.4. 2012 |
Projevy mladokvartérní tektoniky v zóně okrajového sudetského zlomu časopis Vesmír č. 91, 209, 2012/4 |
autor: |
6.2. 2012 |
Temelín je před zemětřesením zabezpečen, potvrdili seismologové zpravodajství ČT24, Regiony |
autor: |
12.1. 2012 |
Článek (3) v lokálním deníku o zemětřesení 2,1 magnitudy v Českém Krumlově |
autor: |
12.1. 2012 |
Článek (2) v lokálním deníku o zemětřesení 2,1 magnitudy v Českém Krumlově |
autor: |
12.1. 2012 |
Článek (2) v lokálním deníku o zemětřesení 2,1 magnitudy v Českém Krumlově |
autor: |
3.11. 2011 |
Mimozemské sesuvy časopis Vesmír č. 90, 649, 2011/11 |
autor: |
5.5. 2011 |
Sesuvy v mýtech a legendách | soubor s článkem / knihou časopis Vesmír č. 90, str. 268-271, 2011/5 |
autor: |
5.11. 2010 |
Sesuvy v České republice časopis Vesmír č. 89 (686), 2010/11
|
autor: | |
5.11. 2010 |
Sesuvy v České republice | soubor s článkem / knihou V poslední době je naše veřejnost stále častěji sdělovacími prostředky informována o výskytu ničivých povodní, ale také o zvýšené četnosti sesuvů a jiných nebezpečných svahových pohybů. Svahovými pohyby se rozumí přemísťování horninových hmot na svazích účinkem zemské tíže. Tyto pohyby jsou přirozeného původu nebo vyvolané lidskou činností a patří k velmi rozšířeným geodynamickým jevům, které ohrožují v některých regionech České republiky majetek i životy obyvatel, ale mají i rozsáhlé nepříznivé společenské dopady.
Vesmír 89, 686, 2010/11 |
autor: |
8.10. 2010 |
"Nano" v biomateriálech pro regeneraci kostní tkáně Vesmír č. 89, str. 586, 2010/10 |
autor: |
22.7. 2010 |
Karlův most: spojnice materiálových znalostí antiky a moderní doby | soubor s článkem / knihou Vesmír č. 89, 430-431, 2010/7 (aplikovaná petrografie) |
autor: | |
10.6. 2010 |
Dochází horským bohům trpělivost? Vesmír č. 89, 364, 2010/6 |
autor: |
1.6. 2010 |
Matysová, P. (2010/6): Permian Silicified Wood in Oman. Al Hajar Newsletter 15, 14-18.: Za fosilními dřevy do ománské pouště. Vesmír 89 (140), 360-363. |
autor: |
14.1. 2010 |
Země, kam turisté nejezdí - zemětřesení na Haiti - interview pro Mladou Frontu DNES jpg, 1.7 MB |
autor: |
1.1. 2010 |
Magnitudo a intenzita zemětřesení pdf, 163 kB, 3 strany A4 - text popisuje základní informace o magnitudu zemětřesení a makroseismické intenzitě |
|
1.6. 2009 |
Matysová, P. (2009/6): Psaronie, královny permokarbonu aneb Kapradiny trochu jinak. Vesmír 88 (139), 380-385. |
autor: |
1.1. 2009 |
Matysová, P. (2009): Permian Silicified Wood in Oman. Al Hajar Newsletter 15, 14-18. Geological Society of Oman, Sultanate of Oman. |
autor: |
3.6. 2006 |
Reportáž publikovaná v "Českobudějovických listech" jpg, 470 kB, popisuje politické i geofyzikální otázky týkající se volby do Parlamentu ČR se zkušenostmi v Mongolsku. |
|
5.11. 2005 |
Popílek přestane hyzdit krajinu | soubor s článkem / knihou Umíchat beton bez přidání cementu je stejně marné jako upéct vánočku bez mouky. Českým vědcům se podařilo vytvořit stavební hmotu, ve které není cement ani vápno.
Lidové noviny, příloha Věda a technika |
autor: | |
20.5. 2004 |
Odpal v lomu Číhaná, 20. květen 2004, první rána
jedná se o záznam snímačem Guralp, bez jakýchkoli zásahů pdf, 730 kB, 1 strana A4. |
autor: |