Heydrichova zatáčka

Pomník Operaci Anthropoid

stojí v blízkosti areálu ÚSMH AV ČR v.v.i. – vedle autobusové zastávky a mimoúrovňové křižovatky Vychovatelna, na Prosecké radiále (ulici V Holešovičkách), před vyústěním sjezdové rampy ze Zenklovy ulice do ulice V Holešovičkách.

Památník stojí v místech, kde se tehdejší Kirchmayerova třída stáčela do ulice V Holešovičkách. Zatáčka, v níž Jan Kubiš a Josef Gabčík v roce 1942 na Heydrichův vůz zaútočili, už dnes neexistuje.

Pomník tvoří devět metrů vysoký ocelový sloup z oceli, tmavě červené barvy ve tvaru trojbokého hranolu.

Ostré hrany symbolizují ostří meče, nebezpečnost a rozrážení tyranie způsobující ponížení a utrpení. Z toho důvodu je použito surového plechu na stěny hranolu, který má navodit dojem drsnosti a exprese. Jeho korodující charakter odkazuje na destruovanou a zničenou československou státnost.

Na vrcholu podstavce stojí zády k sobě tři postavy s roztaženými pažemi.

Trojúhelníkový průřez podstavce je symbolickým odkazem na klín československé vlajky.

Dvě z postav mají na hlavách helmy a představují československé výsadkáře a třetí (v klobouku) pak zástupce civilního obyvatelstva, které v odboji hrálo svoji nezastupitelnou roli. Postavy stojí na jeho hraně v téměř sebevražedném postoji, jakoby se chystali vrhnout do propasti, což odpovídá vykonanému činu.

Postoj tvaru „Vitruviova“ kříže je inspirován figurou v kruhu ze slavné Leonardovy kresby člověka. Tato „anatomická“ pozice člověka je narážkou na samotný název skupiny parašutistů a celé akce – Anthropoid – čili člověk. Postavy jsou podány realisticky, ale bez portrétních rysů konkrétních lidí. Vycházejí z odosobnění vojáků a kompozicí i opakováním odkazují na sériovost člověka jako produktu určeného k boji. Figury jsou narážkou na zapomínání na skutečné hrdinství, při kterém jen opravdu odvážní vystoupí z davu a časem se stávají oním „neznámým vojínem“ historie.

Parašutisté výsadku Anthropoid byli vysláni z Londýna na pomoc domácímu odboji

pověřeni přípravou atentátu na říšského protektora Heydricha v prosinci 1941. Atentát na nacistu dosazeného do Prahy za účelem zlomení domácího odporu a přípravy plánů na likvidaci českého národa provedli o půl roku později.

Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Nacistický teror vyvrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků. Výsadkáři se skrývali přes tři týdny, nakonec je zradil jejich druh Karel Čurda. Němci poté parašutisty vypátrali a obklíčili v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Všichni parašutisté v kryptě padli: Adolf Opálka, Josef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Jaroslav Švarc. Němci popravili i biskupa Gorazda, dalších 9 pravoslavných věřících z chrámu a 265 spolupracovníků odboje za spoluúčast a pomoc parašutistům.

V zemi před pomníkem je zabudována bronzová deska s nápisem:

„Na tomto místě uskutečnili dne 27. května 1942 v 10.35 hodin hrdinní českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík jeden z nejvýznamnějších odbojových činů druhé světové války – atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Svůj úkol by nikdy nemohli splnit bez pomoci stovek českých vlastenců, kteří za svou statečnost zaplatili vlastními životy.“

Podoba pomníku

vzešla z otevřené soutěže výtvarníků a architektů, vyhlášené Úřadem Městské části Praha 8, jejímž vítězem se stal společný návrh sochařů Davida Moješčíka a Michala Šmerala a architektů Miroslavy Tůmové a Jiřího Gulbise.

Památník byl slavnostně odhalen 27. května 2009

v 10 hodin a 35 minut, na minutu přesně po 67 letech od uskutečnění atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.